Modlitby 38. týden, 17. – 23. září 2018
neděle 23. září 2018 – 25. neděle v mezidobí
První čtení: Jeremjáš 11, 18-20
Hospodin mi dal vědět o jejich skutcích; znám je. Kdysi jsi mi je ukázal. Byl jsem důvěřivý jako beránek vedený na porážku. Nevěděl jsem, co proti mně zamýšlejí. „Porazme strom i s ovocem, vytněme jej ze země živých, ať už není připomínáno jeho jméno.“ Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, ty zkoumáš ledví i srdce, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.
Hospodine, lidské soudy bývají plné pýchy a závisti, lidské soudy přinášejí smrt, nezkoumají pravdu.
Jen Ty tříbíš ledví i srdce člověka, vidíš do všech jeho zákoutí.
Prosíme, dej nám patřičné vedení, ať všechny naše spory předkládáme Tobě a nemusíme se tolik trápit lidmi.
Pokračovat ve čtení „Modlitby 38. týden, 17. – 23. září 2018“
Modlitby 37. týden, 10. – 16. září 2018
neděle 16. září 2018 – 24. neděle v mezidobí
První čtení: Izajáš 50, 4-9a
Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním. Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mně přistoupí! Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc.
Pane, sloužíme Ti činem i každým slovem, které vyjde z našich úst.
Nejsme majiteli života ani slov, které z nás vychází.
Prosíme, stůj při nás. Nejsme hrdinové, ani kdovíjací vytrvalci. Prosíme, pomáhej nám každého jitra až do chvíle poslední – chceme Tobě sloužit.
Pokračovat ve čtení „Modlitby 37. týden, 10. – 16. září 2018“
Přednášky Jana Rokyty
ThDr. Jan Rokyta, Ph.D. nabízí nejen pro náboženské obce přednášku s názvem Husitství včera, dnes a zítra s prezentací jeho nové knihy Podoby eklesiologie v českém reformním hnutí.
Učíme se zpívat neznámé písně ze zpěvníku
Společné bohoslužby NO Úpice a Trutnov se slibem obou rad starších
Společné bohoslužby náboženských obcí Úpice a Trutnov se slibem obou rad starších do rukou bratra biskupa Pavla, s křtem malého Matěje a milou společnou chvílí na prosluněné úpické zahradě. Děti a studenti také dostaly požehnání bratra faráře obou obcí Tomáše Karla.
Setkání duchovních věkem nejzkušenějších
Setkání duchovních věkem nejzkušenějších se uskutečnilo v pátek 31. srpna v zasedací síni Královéhradecké diecéze. Toto již tradiční setkání zahrnuje pobožnost, kterou sloužila sestra Jana Wienerová, přednášku jsme tentokrát vyslechli od Jana Rokyty, který představil svou knihu Podoby eklesiologie v českém reformním hnutí. A pak dlouhé rozprávění těch, kteří se setkají většinou už jen jednou v roce. Milou příchozí byla sestra Jiřina Mojžíšová, kterou mnozí znají z Husovy teologické fakulty, kde mnohé studenty provedla řečtinou. Se sestrou Mojžíšovou se setkáme také při diecézní katedře, kde bude ráda přednášet na starozákonní téma.
Modlitby 36. týden, 3. – 9. září 2018
neděle 9. září 2018 – 23. neděle v mezidobí
První čtení: Izajáš 35, 4-7a
Řekněte nerozhodným srdcím: „Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“ Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině. Ze sálající stepi se stane jezero a z žíznivé země vodní zřídla.
Hospodine i naše srdce bývá nerozhodné, uzavřené a vyprahlé – míváme strach.
Život se mění v sálající step nepozorovaně a někdy jako blesk z nebe jsme náhle němí a prázdní.
Prosíme, posiluj i dnes naše srdce, ať na každé poušti nacházíme pramen od Tebe.
Setkání komisí v Křížkách na Malé Skále
VRANICE 2018, letní tábor pardubického vikariátu
„Tlupa se činí jak umanutá, hloubíme velkou past na mamuta“ – první slova Pravěké písně letošní táborové hymny. Písně, která zněla táborem od začátku do konce, sílela přibývajícími společnými zážitky a ve chvíli loučení v poslední den stala se pečetí do srdce každého pratáborníka na cestu domů..
Tlupy se činily hned tři. Měly svá originální jména, vytvořily si vlastní prapory, učily se spolupracovat uvnitř sebe samých, vedeny bojovným duchem vyrážely do dobrodružství her, úkolů, výprav. Díky slunci, které ovládlo takřka celou dobu tábora, mohly děti až na potřebné doplňování sil vydatnou stravou z vařečky mistra prakuchaře Vládi trávit celé dny venku, v náruči přívětivě chladivého údolí, uprostřed lesů, skal, p(r)alouků, s jejich račími potoky, ostružinami, pěšinami.
Děti jsou báječné. Každé jedinečné, se svým osobitým vkladem do celého táborového společenství. Každé je křehké, zároveň nesoucí v sobě velkou sílu, která se projeví v různých situacích a dopřává dospělému užasnout a radovat se. A to táborové společenství pod jemným, takřka tichým, vedením „velitelů“ je živé, utváří se, putuje den za dnem. Provází ho písně ranní i večerní, zpěvem v kytarách, bubnování, flétnách..
Díky za každého a za celek. Díky za všechny vůně, chutě a zvuky tohoto tábora.
„Když oheň vyhasne, tak zas znova, žvýkáme úlovky za syrova. Na zdech vedem zvěře kartotéku. Vítejte na cestě do pravěku.“
Dita Bašková